www.Strategie.cz
Rádio je médium tradiční, s více než stoletou historií, avšak evropská rozhlasová krajina se v uplynulých dvou desetiletích významně změnila. Nyní je rádio médium mladé a dynamické – prožívá období velkého rozvoje a významně profituje z výhod moderních technologií.
Hlavní rozhlasové stanice a sítě ve většině evropských zemí vysílají méně než 15 let, objevily se nové programové formáty, vyvíjejí se nové typy přijímačů reagující na měnící se životní styl. Rozvíjejí se nové techniky vysílání: po AM a FM přichází digitální a satelitní přenos, vysílání prostřednictvím kabelové televize, přes internet a nyní dokonce prostřednictvím mobilních telefonů.
Následující údaje vycházejí z publikace Radio 2000 – Euro pean Radio Key Facts, která mapuje a analyzuje situaci ve 20 evropských státech a pro porovnání rovněž v USA.
Každá země má svá specifika
Z porovnání rozhlasových trhů jsou patrné čtyři základní odlišnosti jednotlivých zemí, a to
Velmi výrazně se země liší v podílu soukromého a veřejnoprávního sektoru na celkovém poslechu. Oba sektory jsou v Evropě zastoupeny rovnoměrně, soukromé stanice jasně vedou např. ve Francii (75 %), ale i v ČR (74 %), Španělsku (72 %), Lucembursku (71 %) a Itálii (65 %). Veřejnoprávní stanice dominují především v zemích s legislativním omezením – v Rakousku (81 %), severní Belgii (76 %), Dánsku (70 %) či Švédsku (65 %). Většina rozhlasových stanic včetně veřejnoprávních vysílá reklamu (viz mapa).
Znakem pokračující koncentrace je klesající počet mezinárodních mediálních skupin působících v oblasti rádií. Pouze několik skupin je aktivní na evropské úrovni, mezi nejvýznamnější patří CLT-UFA, NRJ Groupe, Europe Communication, GWR Group a SBS Broadcasting. Mezi rozhlasovými stanicemi na evropském trhu vládnou BBC, RTL a RAI, které vedou jak počtem stanic, tak počtem oslovených posluchačů. V oblasti pouze soukromých stanic vedou tři francouzské značky RTL, NRJ a Europe 1 (viz Tab 1).
V Evropě vysílají tisíce rozhlasových stanic různého zaměření, ale dosud neexistuje jednotná evropská klasifikace programových formátů. Vzhledem k velké rozmanitosti je detailní klasifikace velmi obtížná. Přesto můžeme definovat 3 hlavní formáty: stanice všeobecného zaměření (Ge neral Interest), stanice vysílající hudbu pro dospělé (Adult Music) a stanice vysílající hudbu pro mladé (Young Music). Programy všeobecného zaměření obecně převládají – jejich podíl často přesahuje 45 % poslechovosti. V ČR je to 44 %, ale v Lucembursku 75 % či Špa nělsku 50 %. Stanice vysílající hudbu pro dospělé vedou např. v Nizo zemsku či v Portugalsku. Hudební stanice pro mladé nejvíce poslouchají v Belgii (42 % na severu, 68 % na jihu) a jsou též velmi silné ve střední Evropě (36 % na Slovensku, 40 % u nás).
Kulturní zvyky významně ovlivňují zvyky audiovizuální
Každý den poslouchá rádio 76 % všech Evropanů. Poslou chání rozhlasu je nejoblíbenější v centrální části Evropy, ve vzdálenějších oblastech je situace různorodá. Ve východní Evropě ovlivňuje počet posluchačů nedostatek přijímačů, ve Skan dinávii nedostatečná rozmanitost nabídky – soukromá komerční rádia zde byla povolena teprve nedávno, jejich provoz je však nadále limitován. U Středo zemního moře musí rozhlasové vysílání soutěžit se slunečními paprsky.
Chování posluchačů v průběhu dne je ovlivněno
Rozhlas je v principu doprovodné médium, je silně přítomen po celý den zejména u pracující populace. Poslech rozhlasu doprovází ostatní každodenní aktivity, večer je nahrazen sledováním televize, a to v době, kterou můžeme nazvat „nečinnost“. Sledování televize se stává hlavní činností a jen zřídka doprovází jinou aktivitu. Analýza křivek sledovanosti TV a rozhlasu během dne nám umožní identifikovat tři typy TV křivek a pět typů křivek rozhlasových.
Skandinávie vs. Středomoří
Rytmus života je rozdílný pod středomořským sluncem a na chladném severu. V severských zemích je polední přestávka krátká a rozhlas doprovází posluchače během celého dne, poslechovost neklesá až do 17 hodiny. Poslech rozhlasu mimo domov je na severu také mnohem rozšířenější a je odrazem mobility populace. Např. ve Finsku 32 % poslechu připadá na jízdu autem. Ve stejné skupině jako Finsko, Norsko a Švédsko je i ČR.
Ve středomořských státech bývá polední přestávka mnohem delší a zaměstnanci odcházejí na oběd (a siestu) domů. V Portu galsku, Španělsku, Itálii i Francii má křivka poslechovosti rozhlasu tvar „velbloudích hrbů“. Ve Španělsku se dokonce na křivce objevuje třetí vrchol – okolo půlnoci!
U televize je tomu přesně naopak – ve středomořských státech nastává vrchol sledovanosti TV kolem oběda, obyvatelé Skandi návie sledují TV převážně až večer.
Třetí a nejběžnější typ rozhlasové křivky má vrchol poslechovosti mezi sedmou a osmou hodinou ranní. Tehdy rádio oslovuje 30–40 % populace. Po zbytek dne si udržuje poměrně vysokou poslechovost až do 18 hodin. V těchto zemích je také typická široká nabídka stanic a formátů. Další skupina zemí má křivku poslechovosti téměř stejnou s jedním rozdílem: počet ranních posluchačů nedosahuje tak vysokých hodnot.
V Lucembursku a Maďarsku mají křivky poslechovosti tři vrcholy: ráno, poledne a podvečer. V Lucembursku je důvodem slabá úroveň národního TV vysílání, Maďarsko představuje atypický příklad vzhledem k celkově vysoké spotřebě audiovizuálních médií.
Z celkového porovnání chování evropských posluchačů a diváků najdeme největší rozdíly mezi severní a jižní Evropou. Kontinent můžeme rozdělit do tří částí: skandinávské země, centrální Evropa od Velké Británie po Rumunsko a Středo mořské země. Jasný vliv na chování posluchačů i diváků má podnebí a kulturní zvyky, vý znamným trendem je rostoucí mobilita obyvatelstva – i když většina poslechu probíhá doma, roste význam poslechu v práci a při jízdě autem.
Rozhlasová reklama je stále atraktivnější
Rozhlasový trh si vede velice dobře a jeho příjmy z reklamy po několika letech stagnace opět rostou. Objem rozhlasové reklamy rostl za rok 1999 téměř ve všech zemích rychleji než celkové výdaje na reklamu.
Inzerenti využívali a využívají obrovský potenciál tohoto média a důvodů je několik. V některých zemích je vznik soukromých rozhlasových stanic zcela novou věcí a nabízí dosud nepoznané možnosti. Dále rozhlas těží z vytvoření nabídky národních sítí – ty spojují národní pokrytí s lokálním zásahem a zefektivňují reklamní využití rádia. Také všichni velcí reklamní zadavatelé v médiích inzerují v rádiu, na pole rozhlasové reklamy však významně vstupují noví inzerenti rekrutující se z oblasti „New economy“: telekomunikace, finanční služby či Dot.com společnosti. Pro ně rádio představuje vyřešení jejich potřeby rychlé komunikace a oslovení mobilní populace.
V roce 1999 činil podíl rozhlasové reklamy na trhu oproti ostatním médiím od 2 % v Dán sku do 15 % v Lucembursku. Průměrná úroveň je kolem 7 % a do této oblasti spadá i ČR. Srovnání meziročních nárůstů 99/98 ukazuje, že ve většině zemí expandovala rádia rychleji než celý mediální trh a tři čtvrtiny zemí vykazovaly růst rozhlasové reklamy více než 8 %. Podíl rozhlasu na trhu by měl růst i nadále, protože stále existují evropské země se značných růstovým potenciálem.
Digitální věk – věk nových příležitostí
Rádio již nyní představuje médium budoucnosti kombinující lokální přítomnost a flexibilitu s mobilitou a snadným přístupem. Růst počtu stanic a rozmanitost rozhlasových formátů, nové pracovní příležitosti, nová místa a možnosti poslechu, rozvoj moderních technologií – to vše zvyšuje kvalitu a atraktivitu rádia a přináší nové možnosti a příležitosti od digitálního vysílání, přes přístup přes internet, až po budoucí aplikace prostřednictvím mobilních telefonů. V ně kterých zemích jsou již v provozu systémy DAB (Digital Audio Broadcasting).
Hlavní událostí posledních let je bezpochyby internet, na nějž se připojuje stále více lidí doma i v zaměstnání. I jemu se rozhlas dokázal přizpůsobit a průzkumy ukazují, že internet posiluje míru poslechu rozhlasu. Počet webových rádií stále vzrůstá, nové technologie umožňují nové možnosti připojení: osobní a přenosné počítače, mobilní telefony či WAP.
Denní dosah rádia v jednotlivých zemích
Průměrná délka poslechu posluchače – minut
Česko
