Rádio na prahu nového tisíciletí

Kulturní zvyky významně ovlivňují zvyky audiovizuální

Každý den poslouchá rádio 76 % všech Evropanů. Poslou chání rozhlasu je nejoblíbenější v centrální části Evropy, ve vzdálenějších oblastech je situace různorodá. Ve východní Evropě ovlivňuje počet posluchačů nedostatek přijímačů, ve Skan dinávii nedostatečná rozmanitost nabídky – soukromá komerční rádia zde byla povolena teprve nedávno, jejich provoz je však nadále limitován. U Středo zemního moře musí rozhlasové vysílání soutěžit se slunečními paprsky.

Chování posluchačů v průběhu dne je ovlivněno

Skandinávie vs. Středomoří

Rytmus života je rozdílný pod středomořským sluncem a na chladném severu. V severských zemích je polední přestávka krátká a rozhlas doprovází posluchače během celého dne, poslechovost neklesá až do 17 hodiny. Poslech rozhlasu mimo domov je na severu také mnohem rozšířenější a je odrazem mobility populace. Např. ve Finsku 32 % poslechu připadá na jízdu autem. Ve stejné skupině jako Finsko, Norsko a Švédsko je i ČR.

Ve středomořských státech bývá polední přestávka mnohem delší a zaměstnanci odcházejí na oběd (a siestu) domů. V Portu galsku, Španělsku, Itálii i Francii má křivka poslechovosti rozhlasu tvar „velbloudích hrbů“. Ve Španělsku se dokonce na křivce objevuje třetí vrchol – okolo půlnoci!

U televize je tomu přesně naopak – ve středomořských státech nastává vrchol sledovanosti TV kolem oběda, obyvatelé Skandi návie sledují TV převážně až večer.

Třetí a nejběžnější typ rozhlasové křivky má vrchol poslechovosti mezi sedmou a osmou hodinou ranní. Tehdy rádio oslovuje 30–40 % populace. Po zbytek dne si udržuje poměrně vysokou poslechovost až do 18 hodin. V těchto zemích je také typická široká nabídka stanic a formátů. Další skupina zemí má křivku poslechovosti téměř stejnou s jedním rozdílem: počet ranních posluchačů nedosahuje tak vysokých hodnot.

V Lucembursku a Maďarsku mají křivky poslechovosti tři vrcholy: ráno, poledne a podvečer. V Lucembursku je důvodem slabá úroveň národního TV vysílání, Maďarsko představuje atypický příklad vzhledem k celkově vysoké spotřebě audiovizuálních médií.

Z celkového porovnání chování evropských posluchačů a diváků najdeme největší rozdíly mezi severní a jižní Evropou. Kontinent můžeme rozdělit do tří částí: skandinávské země, centrální Evropa od Velké Británie po Rumunsko a Středo mořské země. Jasný vliv na chování posluchačů i diváků má podnebí a kulturní zvyky, vý znamným trendem je rostoucí mobilita obyvatelstva – i když většina poslechu probíhá doma, roste význam poslechu v práci a při jízdě autem.

Rozhlasová reklama je stále atraktivnější

Rozhlasový trh si vede velice dobře a jeho příjmy z reklamy po několika letech stagnace opět rostou. Objem rozhlasové reklamy rostl za rok 1999 téměř ve všech zemích rychleji než celkové výdaje na reklamu.

Inzerenti využívali a využívají obrovský potenciál tohoto média a důvodů je několik. V některých zemích je vznik soukromých rozhlasových stanic zcela novou věcí a nabízí dosud nepoznané možnosti. Dále rozhlas těží z vytvoření nabídky národních sítí – ty spojují národní pokrytí s lokálním zásahem a zefektivňují reklamní využití rádia. Také všichni velcí reklamní zadavatelé v médiích inzerují v rádiu, na pole rozhlasové reklamy však významně vstupují noví inzerenti rekrutující se z oblasti „New economy“: telekomunikace, finanční služby či Dot.com společnosti. Pro ně rádio představuje vyřešení jejich potřeby rychlé komunikace a oslovení mobilní populace.

V roce 1999 činil podíl rozhlasové reklamy na trhu oproti ostatním médiím od 2 % v Dán sku do 15 % v Lucembursku. Průměrná úroveň je kolem 7 % a do této oblasti spadá i ČR. Srovnání meziročních nárůstů 99/98 ukazuje, že ve většině zemí expandovala rádia rychleji než celý mediální trh a tři čtvrtiny zemí vykazovaly růst rozhlasové reklamy více než 8 %. Podíl rozhlasu na trhu by měl růst i nadále, protože stále existují evropské země se značných růstovým potenciálem.

Digitální věk – věk nových příležitostí

Rádio již nyní představuje médium budoucnosti kombinující lokální přítomnost a flexibilitu s mobilitou a snadným přístupem. Růst počtu stanic a rozmanitost rozhlasových formátů, nové pracovní příležitosti, nová místa a možnosti poslechu, rozvoj moderních technologií – to vše zvyšuje kvalitu a atraktivitu rádia a přináší nové možnosti a příležitosti od digitálního vysílání, přes přístup přes internet, až po budoucí aplikace prostřednictvím mobilních telefonů. V ně kterých zemích jsou již v provozu systémy DAB (Digital Audio Broadcasting).

Hlavní událostí posledních let je bezpochyby internet, na nějž se připojuje stále více lidí doma i v zaměstnání. I jemu se rozhlas dokázal přizpůsobit a průzkumy ukazují, že internet posiluje míru poslechu rozhlasu. Počet webových rádií stále vzrůstá, nové technologie umožňují nové možnosti připojení: osobní a přenosné počítače, mobilní telefony či WAP.

Denní dosah rádia v jednotlivých zemích

Průměrná délka poslechu posluchače – minut

Česko