Jsou dnes nějaké zásadní rozdíly ve výstavnictví v tuzemských poměrech oproti zahraničí? - anketa

25.1.2010 |

1) Jsou dnes nějaké zásadní rozdíly ve výstavnictví v tuzemských poměrech oproti zahraničí?
2) Jak hodnotíte současnou podobu výstavních expozic?

Matěj Palouš, Scenografie, Ředitel společnosti

1) Aktuální rozdíly shledávám především ve formě prezentací našich a zahraničních vystavovatelů. V zahraničí je možné sledovat vysoký důraz na nápaditost expozic, dobrý design a funkčnost. Rozdíly vnímám především ve způsobu zpracování, respektive v použitých materiálech a technologiích. Zpravidla se u zahraničních expozic setkáváme s luxusnějšími materiály, multimediální interakcí či velkoformátovými tisky.

2) Jako realizační firma jsme kvůli loňskému propadu vnímali především nezájem vystavovatelů o atraktivní expozice. Velká část z nich nabyla dojmu, že je spasí naprosto standardní, nudná a nevzhledná expozice z oprýskaného systému doplněná o pár zmačkaných roll-upů. To vše pak nakupeno na co nejmenší ploše. Bojí se být kreativní a přijít s něčím inovativním, co zaujme a bude pro ně dobrou investicí. Zadavatelé podceňují roli designu a nevšednosti. Je škoda, že pro vystavovatele je u nás často zásadním a mnohdy i jediným hodnotícím kritériem cena, za kterou expozici pořídí.

Michal Kopečný, Teveso, Ředitel divize výstavnictví

1) Všeobecně asi žádné. Museli bychom porovnávat konkrétní věci. Například vystavovatelů na některých veletrzích ubylo jak u nás, tak i v zahraničí. U jiných tomu ale zase bylo naopak. Takže mám pocit, že to bude asi podobné.

2) Nezáleží vždy jenom na financích jednotlivých firem. Značný podíl na vzhledu mají i realizátoři výstavních expozic. Za stejné peníze nemusí být vždy postaveny dvě totožné expozice.

David Kraft, C. H. Expo, Ředitel

1) Komerční výstavnictví prochází složitou dobou i bez ohledu na současnou krizi. Velký tlak nových médií plus televize plus možnost v podstatě neomezeného výběru zboží na trhu vede k postupnému omezení potřeby vystavovat. Původní informace o kvalitě a přednostech exponátů je tedy na výstavách hodně potlačena a veletrhy se stávají místem pro setkávání lidí z profese a místem, kde se ve spojení s jinými reklamními médii vytváří spíš celková představa o výrobku či službách. To s sebou také nese posun celého segmentu do roviny kulturně-společenského podniku. Proto je tolik zdánlivě odlehlých oborů propojeno například se světem módy nebo gastronomie. Význam velkých veletrhů s dopadem na celý svět či alespoň jednotlivé kontinenty, jako jsou třeba velké autosalony nebo megaveletrh CeBIT, však podle mého názoru zůstává nezměněn.

2) Svět se zkrátka zmenšil, a tak i dříve významné mezinárodní veletrhy se stávají de facto regionálními nebo oborovými národními přehlídkami. Expozice jsou stále individuálnější, nápaditější a vzdalují se klasickému veletržnímu stánku. V úplně obecné rovině je škoda, že třeba Praha nemá dodnes své klasické tržiště, kam by lidé byli zvyklí jednou za týden běžně chodit na nákup levných, čerstvých a dobrých věcí a také se pobavit, tak jak to existuje ve spoustě evropských měst.