www.Strategie.cz
Zrušit většinu současných regulační úřadů a rad dohlížejících na chod médií a jejich pravomoci převést například na ministerstva nebo Český telekomunikační úřad. Také zrušit koncesionářské poplatky a veřejnoprávní média financovat přímo ze státního rozpočtu. volbu jejich ředitelů nechat na ministerstvu kultury či financí.
To navrhuje myšlenková platforma eStat společně s bývalým ředitelem Primy Martinem Dvořákem. Podle některých odborníků na média to ale není smysluplný nápad. „Jasná pravidla financování veřejnoprávních médií přímo souvisí s jasnými pravidly dohledu. Zjednodušení obojího může v konečném důsledku vést k větší nezávislosti a efektivnějšímu fungování těchto médií," řekl novinářům Dvořák, v současné době zároveň zastávající pozici místopředsedy představenstva společnosti FTV Prima Holding, pod níž patří Prima. Odmítl, že by byl skrytým lobbistou, který chce otevřít cestu k privatizaci veřejnoprávních médií. Podle Dvořáka přenesení pravomocí vzhledem k veřejnoprávním médiím přímo na sněmovnu či ministerstva neznamená větší vliv politiků a úředníků, pokud budou daná jasná pravidla. Nepředpokládá ani, že by se tato média stala nástrojem propagandy, měnící se po každé výměně vládnoucí garnitury. „Naopak, kdyby se jasněji definoval výběr, změnila regulace, kdyby se jasně nastavily cíle a parametry výběru a kontroly managementu, stala by se tato média mnohem méně manipulovatelná a ovlivnitelná," míní Dvořák.
POTŮČEK S DVOŘÁKEM NESOUHLASÍ
Ředitele by pak podle jejich představ vybíralo ministerstvo kultury nebo financí například ve výběrovém řízení pořádaném personální agenturou. Veřejnoprávní média by byla financována z rozpočtu a jasně stanovená částka by se pravidelně valorizovala. „To je naprostý nesmysl. Tím by televizi a rozhlas kontrolovali politici a bylo by to ještě horší než dnes," řekl ČTK novinář zabývající se médii a šéfredaktor serveru Digizone.cz Jan Potůček. Dodal, že najít řešení není jednoduché; to současné založené na radách veřejnoprávních médií a poplatcích je ale podle něj stále „nejlepší z nejhorších".
Podle Potůčka by ale nebylo například špatné to zařídit jako ve Velké Británii, kde poplatky vybírá nezávislý orgán, a ne všechny pak putují do veřejnoprávní BBC. Část z nich jde také soukromým stanicím, pokud vyrábí pořady veřejnoprávního charakteru, uvedl.
Poplatky jsou hlavním zdrojem příjmů České televize a Českého rozhlasu, v případě televize činí poplatky 120 korun měsíčně, u rozhlasu to je 45 korun. Zatímco loni podle předpokladu ČT získala televize z poplatků 4,07 miliardy, letos to bude zřejmě podle návrhu rozpočtu bez deseti milionů pět miliard. V roce 2005 tvořily poplatky 85,5 procenta celkových výnosů ČRo a celkem rozhlas získal 1,398 miliardy korun. V letošním roce by to podle schváleného rozpočtu mělo být 1,79 miliardy.
UVOLNĚTE SOUKROMÁ MÉDIA
Dvořák a eStat zároveň navrhují snížit současnou regulaci soukromých médií na co nejmenší míru. Současný systém regulačních úřadů podle nich vznikl v 90. letech za jiné technologické situace, kdy nebyl dostatečný prostor pro všechny televize a rádia. Nyní však vývoj podle nich pokročil tak, že v éteru bude časem dostatek prostoru pro každého, kdo bude chtít vysílat.
Není prý proto třeba, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodovala, kdo a jaký program bude moci lidem nabízet. Licence by se podle jejich představ měly udělovat všem zájemcům a pak bude na nich, kam svůj program ke kterému operátorovi či distributorovi signálu prosadí. Další kompetence rady, například dohled nad tím, zda televize neporušují zákon příliš násilnými scénami či erotikou před desátou hodinou, by převzalo ministerstvo kultury nebo Český telek omunikační úř